Onemocnění jater

PES – abnormální reakce na stresové podněty, vitalita, špatný metabolismus ½
R72
Dobrý den,
chtěla bych se podělit se zkušenostmi s podáváním IR naší 5- leté fence Sáře. Podávat jsme ho začala fence před rokem - kdy měla hodně špatné jaterní testy, byla vyhublá, stále se třásla, všeho se bála - těžko zvládala stres -jakkoliv hlučné zvuky jí děsily. Byla jsem z toho nešťasná, nevěděla jsem, jak jí mám pomoci. Přípravek IR jsem podávala zhruba rok. Po prvním týdnu podávání došlo ke zlepšení psychického stavu fenky. Začala být veselá, přestávala se pomalu bát. Měla jsem z prvních úspěchů obrovskou radost. Díky špatným jaterním testům jsem se rozhodla podávat IR dlouhodobě. Nyní to je rok - fenka opravu vypadá spokojeně - chová se vesele - stres je pryč. Fyzicky je taky v dobré kondici, není už vyhublá. Jsem ráda, že je ze Sáry opět naše spokojená fenka.

Daniela Dušková, Horní Čermná

KOČKA – stáří, rozpad jater, ledviny, masivní regenerace orgánových systémů, apetit, vitalita 2/3
R112
Podávání IR u starého těžce nemocného kocourka:
Kocourek byl původně z ulice, takzvaně vypiplaný domácí miláček, a do 16 let svého života to byl zdravý a bezproblémový přítulný domácí miláček.

Ve věku 16 let onemocněl, veterinář u něj stanovil diagnozu počátečního, a pak už progresivního rozpadu jater a ledvin z důvodu stáří. Kocourek měl časté horečky, neustupující a vyčerpávající průjmy, pak začal odmítat krmivo a jeho váha klesla na 2,5 kg. Kocourek se trápil a byl nesmírně vyčerpaný a ochablý, značně pelichal a měl nepěknou srst. Několikaměsíční léčba antibiotiky nezabírala, lékař navrhoval usmrcení-eutanásii zvířete.

Přípravek IR jsme nasadili v 17. roce jeho života, podávali jsme dvojnásobné dávky oproti doporučení. Byl to pokus o záchranu zvířete, pokus typu: "tady už není co ztratit".

Kocour začal během několika málo dnů od začátku léčby sám žrát (do té dob jsme ho krmili). Postupně se sám hlásil o jídlo, dokonce víc, než ostatní – zdravé kočky. Problémy s trávením výrazně ustoupily, přestaly vleklé a pro kocourka vyčerpávající průjmy. Celkově se zklidnil – jak se říká – spravil se, omezilo se padání chlupů. Po měkké stravě přišly znova na řadu i granulky Fitmin – HairBall a kocourek přibral téměř kilogram. Zvýšila se i jeho vitalita a zájem o ostatní čičinky v domácnosti, sám zase začal docházet do smečky, i za námi – lidmi.

Dnes již nežije (zemřel na plicní edém, v 18 letech). Ale konec života měl klidný a zřejmě bez bolestí. I v posledních dnech vypadal jako poměrně zdravý kočičí staroušek. I to byl úspěch přípravku IR, který jsem, bohužel, poznala až rok před kocourkovou smrtí. Jeho odchod
"za duhový most" byl důstojný.

Dagmar Máchová, Ostrava